*18.10.2013, CMKU/SHE/9420/13
– BB, F3
– fena, trikolor s vlohou pro bikolor, 37 cm
– chovná (Horní Počernice 2015, bonitační karta) / brood bitch
– chovatel + majitel: Magda Bílková
ODCHOVY / LITTERS
– vrh P, vrh S, vrh W, vrh X, vrh Z
ZDRAVOTNÍ VÝSLEDKY / HEALTH
– CEA negativní, DOV negativní – 7 týdnů (MVDr. Lenská)
– CEA normal (po rodičích; by parentage)
– MDR 1 +/+
– DMS AabbCC – low risk (EVG)
– DKK 0/0 / HD A (MVDr. Vlček)
– DLK 0/0 / ED 0 (MVDr. Vlček)
– patelly 0/0 (MVDr. Vlček)
RODOKMEN / PEDIGREE
Více o Reevě / More about Reeva
Reeva, Reeva, Rííívička je prostě „blázen“. Pokud se mi Žabka zdála rychlá v reakcích, tak tahle je ještě třikrát zrychlená. Vstanete z gauče a černá šmouha už je u dveří. Prodere se každou skulinkou a smečku musí kontrolovat zepředu, nesnese, když jde někdo před ní. Na vodítku vyje, tedy společně s maminkou, jako zápřah alaskánů před startem. U Reevičky už neplatí, že když šeltička zrovna nemá práci, ráda poleží s vámi na gaučíku. Po dvou dnech se stává nesnesitelnou. Neustále nám skáče po hlavě, vzrušeně dýchá a celá se tetelí .-)). Ale abych jí nepomlouvala, co jsem si odchovala to mám a musím se přiznat, že miluji tu její neustálou energii, po mamince se umí i krásně přitulit a pomazlit a i když to rozhodně není druhá Žabka, je naprosto skvělá.-)). To se prostě musí vidět!
Reeva is simply crazy. If Žabka is pretty fast in reactions, Reeva is more than three times faster. You get up from a couch and she is at the door already. She is always ahead the pack, because she has to control everybody, she can’t stand when anybody is ahead of her. On a leash she howls, together with her mum. For Reeva nothings like „when a sheltie doesn’t have anything to do, she loves lying with you on a coach“ exists. After about two days without doing anything, she becomes to be insupportable – she jumps around, breaths with excitement and she wants to convince you to do something with her. But I can’t say nothing bad about her, I bred and raised her and I have to admit I love her never ending energy. Just like her mum, Reeva loves cuddling and even though she is not the same as Žabka, she is absolutely amazing. You have to see her live!
Reeva je moje vymodlené štěňátko, a tak si ho náležitě užívám. Reeva se narodila jako úplně první štěně po Žabce. Tenkrát to bylo s Žabky štěňátky dost nahnuté a už to vypadalo, že se tuhle fenku nepodaří zasvětit do mateřských povinností a tak jsem se zařekla, že když se podaří aspoň jedna fenka, tak si jí nechám. Fenek se narodilo hned pět. Reevička se sice narodila jako první, ale po prohlédnutí všech pěti, jsem si vybrala rozumem a „zkušeným chovatelským okem“ tu nejlepší a pojmenovala si ji nádherným jménem Need For Speed. Asi už správně tušíte, že zrovna tuhle si odvezl někdo jiný .-))).
Jenže jak ta štěňata rostla, já si čím dál tím víc nedokázala představit, že by Reeva z někým odešla. Ona byla trochu jiná než její sestry, trochu víc samostatná, trochu víc aktivní, o dost méně chlupatá a nejvíc jí záleželo na kontaktu se mnou. Z chovatelského hlediska opravdu nebyla nejhezčí a její čtyři sestřičky měly určitě mnohem více exteriérových předností, ale láska je láska a ta se exteriérem neřídí.
Reeva is my dream come true puppy, so I enjoyed the life with her very much. She was born as the very first puppy of Žabka. For a long time I wasn’t sure if Žabka would become a mother one day, because her matings were unsuccessful, so I decided to keep one female right after the first successful pregnancy. Finally, she gave a birth to five amazing females and I chose the best one and named her with a beautiful name – Need For Speed. And if you know me a bit already, you can guess which one stayed with me in the end. I couldn’t realise that Reeva would be with anybody else. She wasn’t that perfect in exterior, but already at this point I loved her so much that I decided to keep her instead of her sister. It was a true love.
S Reevou jsme si užily dětství, které bohužel strávila spíš s parťačkou Kajty než se mnou. Musím se přiznat, že u těchto dvou holek jsem zanedbala socializaci, ale druhé těhotenství a dvě štěňata mě celkem zmohly a holky byly jako malá štěňátka naprosto neohrožené a suveréní. Bohužel panička ani nejezdila po žádných pejskařských akcich, byla „ráda že dejchá“. A tak jsme chodili na procházky se smečkou po „našich“ loukách a lesích, házeli si balónky, koupali se v řece a celý rok skoro živáčka nepotkali. A jelikož jsme neměli ani žádná štěňátka, tak k nám nejezdily ani neznámé návštěvy. Ale už na všem pracujeme a mnohé se zlepšilo.
We really enjoyed her puppy age, but unfortunately, she was playing etc. more with Kajty than with me. I have to say I failed a little bit in the socialization of these two puppies, because my second pregnancy together with them exhausted me and at this time, they were absolutely fearless and independent. So we were mainly taking walks with our pack in the woods and meadows, throwing and fetching balls, swimming in the river and because we even didn’t have any litter of puppies, Reeva didn’t have a possibility to meet new people, so then she has started to be scared of the people she doesn’t know. Now we work on it and it’s much better than it was before.
Trénujeme agility a v tom je Reeva opravdu dobrá, super rychlé reakce, krásný pohyb po překážkách a nekonečná touha po tom, aby jí panička pochválila.-)).
We train agility together and Reeva is really great, she has very fast reactions, amazing movement and her never ending desire to be rewarded by me is truly amazing.